Blog: Napínavé vyvrcholení sezóny

25
1897

Dlouho jsem neměl z různých důvodů čas napsat hodnocení zápasů našeho týmu, ale teď už jsem si jej musel najít, protože takovou situaci před závěrečnou, rozhodující fází sezóny, snad nepamatuji.

Musel bych si znovu trochu zopakovat liverpoolskou historii, abych zjistil, kdy byl náš klub naposledy na začátku dubna ve hře o všechny tři nejvýznamnější soutěže, přičemž snad ani nemusím připomínat, že jednu cennou trofej už jsme letos vybojovali. Napřed se ohlédnu zpět, a připomenu, jak jsme k tomu dospěli.

Poté, co jsme se loňskou sezónou díky neustálému velkému počtu zranění klíčových hráčů doslova protrápili, a byl malý zázrak, že jsme se vůbec probojovali do Ligy mistrů, tak jsme doufali, že bude líp.

V této sezóně jsme naštěstí tak katastrofální marodku neměli, ale přesto nám na podzim někteří hráči vypadli, a to hlavně ze zálohy, odkud navíc v létě odešel Wijnaldum. Proto byla naše hra v první fázi sezóny trochu neurovnaná.

Diogo Jota. (foto: Twitter)

Směrem dopředu to sice fungovalo od začátku dobře, důkazem toho ostatně je, že v lize jsme jen jednou za 29 utkání vyšli střelecky naprázdno, a to ještě ve střetnutí, v němž jsme nedali penaltu a zahodili další vyložené šance.

Horší to bylo v úvodní fázi sezóny s naší defenzívní hrou, což bylo způsobeno i tím, že naši stopeři kvůli zraněním vynechali prakticky celou minulou sezónu a do bývalé formy se dostávali jen pozvolna. To v kombinaci s problémy ve středu pole znamenalo špatné bránění celého týmu, které nás připravilo o několik cenných bodů.

Řeč je ale jen o ligové soutěži, kde to dlouho vypadalo, že se v našem případě potvrdí známé klišé, totiž že útoky vyhrávají zápasy a obrany tituly. Neplatilo to ale pro Champions League, kde se o naší skupině mluvilo jako o úplně nejtěžší ze všech, jenže Liverpool nakonec dokázal poprvé v historii vyhrát všech šest střetnutí a v pohodě postoupit do vyřazovacích bojů.

Mohaled Salah (v červenom) bránený štvoricou hráčov Interu. (foto: Twitter)

Při tom si to s přibývajícím časem v našem týmu „sedalo“, chyby se postupně dařilo minimalizovat a výkonnost týmu celkově doladit, takže v novém kalendářním roce už sledujeme takový Liverpool, který připomíná ten z doby před vypuknutím covidové pandemie, kdy se před námi třásli všichni angličtí i evropští soupeři.

Dokázali jsme dokonce bez zaváhání projít i obdobím, kdy nám kvůli účasti na Africkém poháru chyběli klíčoví útočníci. Skvělou zprávou pak bylo, že jsme do útoku získali vynikající posilu, Luise Díaze, i když až v závěru přestupového období.

Velmi důležitá pak byla také skutečnost, že jsme měli v prostřední části sezóny poměrně málo hráčů na marodce. Za předpokladu, že to vydrží, tak se můžeme na vyvrcholení této sezóny velmi těšit.

Prestupová zima 2022: L. Díaz podpísal, transfer F. Carvalha napokon stroskotal!

Přiznám se, že v průběhu podzimu bych se v Premier League spokojil s umístěním zajišťujícím účast v dalším ročníku Ligy mistrů.

Manchester City si postupně vypracoval náskok, který se zdál být ještě na začátku roku 2022 nedostižný, a výkony některých dalších týmů, zejména těch, které na rozdíl od nás v létě hodně posílily, vzbuzovaly aspoň po určitou dobu respekt.

Ale díky dlouhé sérii vítězství, kterou jsme začali po nešťastné remíze na Chelsea v prvním utkání letošního kalendářního roku, si už teď můžeme říct, že o účast v nejprestižnější evropské soutěži v příštím roce nemusíme mít obavy.

A nejen to. Díky tomu, že dlouho suverénně vedoucí Manchester City mezitím několikrát překvapivě klopýtl, tak jsme se mu přiblížili na rozdíl jediného bodu.

A vzhledem k tomu, že nás s tímto týmem čeká zanedlouho vzájemný zápas, tak máme momentálně zisk jubilejního dvacátého titulu ve vlastních rukou!

Gólová radosť The Reds. Zľava Milner, J. Henderson, Minamino a Origi. (foto: Twitter)

Stojím ale pevně oběma nohama na zemi, protože jsem si vědom, že vzájemné střetnutí se odehraje na půdě soupeře a budeme je asi potřebovat vyhrát, což bude hodně tvrdý oříšek. Navíc máme v závěrečných utkáních papírově těžší los, než náš největší soupeř o trofej mistra Anglie.

I když, pravda, než třeba s Burnley budu osobně raději hrát s Tottenhamem. Na prvenství v lize nicméně z těchto důvodů stále favorizuji Cityzens, ale zároveň věřím, že Liverpool je schopen jim titul vyfouknout. Pokud se tak nepovede, tak budu příčinu vidět ve třech zápasech na přelomu roku, z nichž jsme získali pouhé dva body.

Bylo to už v době, kdy byla naše výkonnost výrazně lepší, než v první fázi sezóny, ale nedotáhli jsme k vítězství skvěle rozehraná střetnutí na Tottenhamu a na Chelsea, a mezi nimi jsme na hřišti Leicestru sehráli tak říkajíc „zápas blbec“.

Zatím ale pořád věřím, že se tyto výsledkové výpadky ještě může podařit napravit, a nebudou nás nakonec mrzet.

O záchranu hrajúci Leeds ide na Anfield. Na Liverpoole je veľký tlak

Co se týče druhé nejvýznamnější domácí soutěže, FA Cupu, tak ten začal tradičně až po Novém roce, tedy v době, kdy už byl náš herní projev stabilizovaný.

Navíc nám tentokrát hodně přál los, který nám postupně přisuzoval papírově mnohem slabší protivníky, kteří navíc až na Nottingham museli přijet na Anfield. Mohli jsme si díky tomu dovolit i kombinované sestavy, díky kterým se občas nějaké komplikace v těchto kláních vyskytly, ale nakonec jsme vždy uspěli, takže jsme už v semifinále.

A soupeřem nám v něm nebude nikdo jiný, než tým, s kterým se utkáme i o ligovou trofej. Bylo by krásné, kdyby naši hráči mohli po dlouhé době zvednout pohár za vítězství v nejstarší fotbalové soutěži na světě nad hlavu. Už jen proto, že se Liverpool neustále přetahuje s Manchesterem United o to, který z těchto týmů je, co se týče zisku trofejí, úspěšnější.

Kaide Gordon oslavuje gól v sieti Shrewsbury Town (foto Twitter)

A právě v FA cupu máme při vyrovnané bilancí všech trofejí dohromady na svého úhlavního rivala velké manko. Uspěli jsme v této soutěži, která se začala hrát už 20 let před založením našeho klubu, poprvé až v roce 1965 a celkově jen sedmkrát, což je na klub s tak bohatou a úspěšnou historií, jakou Liverpool má, určitě málo.

Letos k případnému zisku FA cupu zbývá uspět už jen ve dvou utkáních ve Wembley, ale vzhledem k soupeřům asi nemusím zdůrazňovat, že získat tento pohár bude i letos hodně těžké.

LFC má rekordný League Cup, Chelsea porazil po penaltách 11:10!

No, a pak je tady Liga mistrů, v níž jsme naopak nejen historicky mnohem úspěšnější, než červený tým z Manchesteru, ale patříme v této soutěži dokonce mezi nejúspěšnější evropské kluby vůbec. Když tedy k ní samozřejmě počítáme i jejího předchůdce, Pohár mistrů evropských zemí.

Tuto skvělou bilanci jsme dosáhli navzdory tomu, že v polovině padesátých let minulého století, tedy v době, kdy se tato nejprestižnější evropská soutěž začala hrát, se Liverpool potácel v druhé anglické lize. A také navzdory tomu, že po nešťastných událostech v rámci finále PMEZ v roce 1985 byl náš klub z evropských pohárů na šest let vyloučen, a nemohl tak tuto soutěž hrát v době, v níž měl jedno z nejlepších mužstev své historie.

Ale to už je všechno minulost, v tuto chvíli je podstatné, že letos máme šanci tuto naši úspěšnou bilanci v CHL ještě více vylepšit. V osmifinále jsme utrpěli v odvetném zápase s Interem Milan zatím jedinou porážku v kalendářním roce 2022, která byla sice trochu nešťastná, ale po dvoubrankové výhře v Itálii nám v postupu nezabránila.

Sadio Mané (v červenom) v súboji s D’Ambrosiom. (foto: Twitter)

Tak snad jsme si proti Interu vybrali smůlu až do konce sezóny. Víc než kdy jindy jsem tentokrát považoval za důležitý čtvrtfinálový los, a to kvůli zápasovým termínům. Mezi prvním utkáním a odvetou totiž odehrajeme právě ono klíčové ligové střetnutí s Cityzens, a protože tento náš rival byl také v osudí, tak hrozilo, že se s ním utkáme během týdne hned ve třech velmi důležitých zápasech, čehož jsem se, upřímně řečeno, děsil.

Tento los však dopadl prakticky nejlépe, jak mohl. Mezi osmi nejlepšími už je sice těžké hledat snadného soupeře, ale když jsem se dozvěděl, že máme Benficu, tak jsem se v první chvíli obával nejvíc toho, aby se zase kvůli nějaké chybě losování neopakovalo, jako se to stalo v případě osmifinále.

Nic takového se ale naštěstí nestalo a portugalský soupeř nám zůstal. Samozřejmě nesmíme nic podcenit, ale přechod přes Benficu by při vší úctě k tomuto soupeři neměl být neřešitelný.

Jürgen Klopp (vľavo) a Pepe Guardiola. (foto: Twitter)

A také jsem rád, že s Cityzens se můžeme potkat až ve finále. V jejich případě jsem doufal, že dostanou těžšího protivníka, který je v dvojzápase potrápí na nejen na hřišti, ale i mentálně.

Sky Blues chtějí tuto soutěž už konečně za každou cenu vyhrát, a kdyby bylo po prvním utkání vše otevřené, tak by mohli natolik intenzívně myslet na odvetu, že by to mohlo ovlivnit jejich koncentraci na ligový zápas s námi.

Vím, že tato má úvaha se někomu může zdát přitažená za vlasy, ale já si myslím, že rozhodovat může každý detail. V každém případě by mi pro City jako ideální soupeř připadal Bayern nebo Real, ale myslím si, že i Atlético je schopné jim postup znepříjemnit. Dobře víme, jak špatně se s nimi hraje. V každém případě bude platit, že los je jedna věc, a jak to pak vypadá na hřišti je věc druhá.

Utešený gól Lautara Martíneza postup do štvrťfinále nezhatil. LFC – Inter 0:1

Bylo by naprosto úžasné, kdyby Liverpool všechny tři zbývající trofeje vyhrál, ale nechci být přehnaně chamtivý.

Za sebe budu spokojen, když k Carabao Cupu přidáme ještě aspoň jednu další cennou trofej, i když to bude znamenat i určitá zklamání. Ale v každém případě se na závěr sezóny mimořádně těším, a chci si jej v této nelehké době maximálně užít.